Ták. Je skoro konec září a já mám dnešním dnem za sebou věškerý shon okolo shnánění kurzů, psaní zařazovacích testů, matrikulování a všeobecného všudečekání.
Protože je Tarragona na území Katalánska, bohužel, se zde mluví hlavně katalánsky a samozřejmě španělsky. Ano, přesně tak, nejsem z toho vůbec nadšená. Znamená to totiž, že všude jsou nápisy v katalánštině, noviny, časopisy, informační letáky, a tak se člověk bez ní prakticky vůbec neobejde. Přinejmenším mám teď ten dojem.
Katalánština se od španělštiny liší jak psaním, tak výslovností, někde míň a někde víc. Z catalá znám zatím jen pár slov pro denní potřebu, které si člověk snadno osvojí, jako třeba "adeu" a "molt bé"... je to prostě taková skoro-francouzština (a tak vzpomínám na Vás, milý pane učiteli Vorlíčku...).
Tedy po velmi důkladné rešerši nabízených kurzů jsem si vybrala konečně jeden.
Některé kurzy tu jsou sponzorované městem, že tomu ale povětšinou pak také odpovídá i kvalita výuky, jsem zjistila až o pár měsíců později, no, nebudu předbíhat...
Můj nový momentální plán na celý školní rok je už jasný:
třikrát a později dvakrát týdně kurz na EOI! Těším se na to!
22. September 2010
21. September 2010
Deltebre a Tortosa
Léto uteklo příliš rychle, bylo krásný, sotva jsem se rozkoukala. V srpnu sme se vydali do kraje Baix Ebre, do Deltebre a Tortosy. DELTEBRE je vesnice ležící v nížině řeky Ebro, v místě, kde ústí řeka do moře, a kde se pěstují lány rýže jako v daleké Číně.
Podle mapy vypadá celé místo moc zajímavě. Podmínkou je však mít auto, na to sme ale přišli až na místě. Jelo se totiž busem. Samotné Deltebre se táhne jako smrad. K vidění je pramálo, leda by snad někoho zajímala hejna komárů a škody po předešlých dvou dnech bouřky. Přímo v místě je jen jeden hotel s nocí za sto euro a jinak plno celkem ošklivých domků. Za to místní jsou přívětiví, tak jako asi všichni španělé, jeden pán nás dokonce ochotně a rád odvezl do deset kiláků vzdáleného, Němcema narvaného kempu, kde sme se nakonec stejně neubytovali, páč nebylo místa. Čekali sme, že vyjet naslepo nebude problém...
Nakonec sme našli, asi po pětihodinovém hledání v době největšího vedra, kdy byla siesta, a naprosto vyčerpaní, utahaní a už totálně ucabrtaní, levné ubytování s tenisovýma kurtama a krytým plaveckým bazénem! Spokojili sme se už i s kovovýma postelema nad sebou, k dispozici sme jich měli dokonce na pokoji deset, prostě paráda :)) , a ve společných sprchách se mohli pořádně umýt jen skuteční akrobati. Sprcha byla totiž napevno přidělaná asi tak ve výšce 2,5 metru. To už sem se pak začala těšit domů... sem už asi nějak moc rozmazlená. A ačkoliv byl plný dům lidí, hlavně španělů, překvapilo mě, že pokaždé, když jsem šla do sprch, ať ráno, večer nebo odpoledne, nikoho sem tak nikdy nepotkala. Takže sem společné sprchy měla celé jen pro sebe. Večeřeli sme v deltebrácké místní hospodě, která vypadala ze všech nejlépe a proto sme se odvážili vejít dovnitř. Nelitovali sme, ryba chutnala výborně. Pili sme klasicky šampón, po něm se totiž aspoň člověk v těch vedrech hned neopije. Venku pak po setmění běhala s totálním řevem skupina lidí, v závěsu jela sanitka. Koukali sme na to jak zjara a veselá servírka nám ihned objasnila vocogou. Honili tu totiž býka! Jak to dopadlo nevim, jen při návratu na ubikace sem se modlila, ať ho někde nepotkáme...
mazlivá kamarádka z Deltebre
... a TORTOSA za návštěvu určitě stojí, je plná památek, má malé a docela hezké centrum, několik typově naprosto odlišných restaurací, cukrárny s výtečnou zmrzlinou a obchody, ale pozor na siestu, to vám nikde ani vodu nedají. A ubytování seženete levně a bez problémů. I tudy protéká široká řeka Ebre, není radno se v ní však koupat, je plná řas a chodí se tam převážně rybařit. Na druhou stranu je tam klid, dá se tam natáhnout a relaxovat a fotit. Vylezli sme na kopec, navštívili seminari diocesu, největší vedro strávili ve stínu palem obsypaných semeny, mlsali ovoce a obdivovali celé to místo i nedaleké hory na horizontu. A obloha, obloha byla krásně posetá peříčky... něco tak úžasného sem viděla úplně poprvé!
Podle mapy vypadá celé místo moc zajímavě. Podmínkou je však mít auto, na to sme ale přišli až na místě. Jelo se totiž busem. Samotné Deltebre se táhne jako smrad. K vidění je pramálo, leda by snad někoho zajímala hejna komárů a škody po předešlých dvou dnech bouřky. Přímo v místě je jen jeden hotel s nocí za sto euro a jinak plno celkem ošklivých domků. Za to místní jsou přívětiví, tak jako asi všichni španělé, jeden pán nás dokonce ochotně a rád odvezl do deset kiláků vzdáleného, Němcema narvaného kempu, kde sme se nakonec stejně neubytovali, páč nebylo místa. Čekali sme, že vyjet naslepo nebude problém...
Nakonec sme našli, asi po pětihodinovém hledání v době největšího vedra, kdy byla siesta, a naprosto vyčerpaní, utahaní a už totálně ucabrtaní, levné ubytování s tenisovýma kurtama a krytým plaveckým bazénem! Spokojili sme se už i s kovovýma postelema nad sebou, k dispozici sme jich měli dokonce na pokoji deset, prostě paráda :)) , a ve společných sprchách se mohli pořádně umýt jen skuteční akrobati. Sprcha byla totiž napevno přidělaná asi tak ve výšce 2,5 metru. To už sem se pak začala těšit domů... sem už asi nějak moc rozmazlená. A ačkoliv byl plný dům lidí, hlavně španělů, překvapilo mě, že pokaždé, když jsem šla do sprch, ať ráno, večer nebo odpoledne, nikoho sem tak nikdy nepotkala. Takže sem společné sprchy měla celé jen pro sebe. Večeřeli sme v deltebrácké místní hospodě, která vypadala ze všech nejlépe a proto sme se odvážili vejít dovnitř. Nelitovali sme, ryba chutnala výborně. Pili sme klasicky šampón, po něm se totiž aspoň člověk v těch vedrech hned neopije. Venku pak po setmění běhala s totálním řevem skupina lidí, v závěsu jela sanitka. Koukali sme na to jak zjara a veselá servírka nám ihned objasnila vocogou. Honili tu totiž býka! Jak to dopadlo nevim, jen při návratu na ubikace sem se modlila, ať ho někde nepotkáme...
mazlivá kamarádka z Deltebre
... a TORTOSA za návštěvu určitě stojí, je plná památek, má malé a docela hezké centrum, několik typově naprosto odlišných restaurací, cukrárny s výtečnou zmrzlinou a obchody, ale pozor na siestu, to vám nikde ani vodu nedají. A ubytování seženete levně a bez problémů. I tudy protéká široká řeka Ebre, není radno se v ní však koupat, je plná řas a chodí se tam převážně rybařit. Na druhou stranu je tam klid, dá se tam natáhnout a relaxovat a fotit. Vylezli sme na kopec, navštívili seminari diocesu, největší vedro strávili ve stínu palem obsypaných semeny, mlsali ovoce a obdivovali celé to místo i nedaleké hory na horizontu. A obloha, obloha byla krásně posetá peříčky... něco tak úžasného sem viděla úplně poprvé!
Perly padají
Občas se v různých situacích musím pozastavit nad tím, jak lidé ve světě (byť jen v sousední zemi) o nás, o České republice, málo vědí.
FAKTÁ FAKTÁ FAKTÁ
Napadlo mě sepsat následující FAKTA, jakožto takový seznam toho, co se o nás ve světě traduje, nebo vlastně přesněji spíš neví. Pro nás, domorodce z Čechistánu, jsou to samozřejmosti. Já chci ale dát odpověď lidem a cizincům, kteří budou gůglit za účelem získání nebo upřesnění informací. I když, budou-li shánět informace, pak určitě někde na wiki a ne tady. Proto a přesto píšu také v němčině a začínám i ve španělštině, protože se na těchto dvou jazykových územích dlouhodobě vyskytuji a tudíž pochopíte, že se potřebuji cvičit. Jinak připomínám, že vycházím z vlastních zkušeností, takže mimojiné slouží i pro zasmání. I když, zas tak vtipný to taky nejni.
Česká republika je v Evropské Unii a sice od 1. května 2004.
La República Checa es miembro de la Unión Europea desde el 1 de mayo de 2004.
Die Tschechische Republik ist wirklich EU-Mitglied seit dem 1. Mai 2004.
wikipedia hezky česky
Že v EU nejsme si myslel jeden pán v komisi, když se mnou letos v září dělal přijímací pohovor do kurzů sponzorovaných městem. Vadilo mu, že nemám pas, ale jen občanku. Na kterou cestuji po celé EU, což se jemu ale vůbec nelíbilo a asi mi nechtěl věřit. Na druhou stranu nutno dodat, že naše občanky jsou poněkud zaostalé. Ta moje byla vydána v prosinci 2009, to znamená, že pak by, jsme-li již pátým rokem po vstupu do EU a je povoleno v rámci EU cestovat pouze na OP, mělo být také někde na OP uvedeno, že jsme státem EU. To tu zjevně chybí, navíc např. trvalý pobyt nebo rodinný stav jsou uvedeny pouze v češtině.
Praha je hlavní město České republiky.
Prag ist tatsächlich die Hauptstadt von Tschechien und nicht von der Slowakei oder Ungarn, tja wie auch immer. ( In der Slowakei hama die Bratislava, in Ungarn ist es die Budapest, alles klar...)
Paradoxně právě toto si zejména Rakušané pletou. Teda spíš asi hádají, jestli se trefí. Aspoň teda ti mladší okolo třiceti a míň.
I díky tomu jsem přesvědčená, že ať už je naše školství jakkoliv špatné, máme my jako Češi, a teď počítám všechny lidi, i ty se základkou, lepší vědomosti (ne vzdělání) ze zeměpisu než Rakušané s vystudovanou vejškou. Amen.
Jen si vzpomeňte, jak sme se my na základce učili dokola státy Evropy a jejich hlavní města. A jděte se zeptat průměrného Čecha, jestli ví, které hlavní město má Norsko, Španělsko, Francie a nebo Rusko.
Španělé stále na vše odpovídají "mañana".
Jsem tu dva měsíce a zatím mi ještě nikdo neřek, že se něco nechá na maňana. Dokonce sem už oběhla pár úřadů a, i když trpělivostí se obrnit bylo fakt potřeba, tohle slovo zatím nikde nepadlo. Dokonce sem jednou já sama navrhla jednomu úředníkovi, když mi chyběla jedna kopie nějakýho dokumentu, že přinesu mañana, odpověděl, že ne, a šel to raději někam sám okopírovat. Takže... je to mýtus nebo pravda? Nebo že by něco mezi? K této otázce se vrátim eště pozdějc, třeba už pak budu vědět víc! :)
Apropó, čimdálvíc mam pocit, že to spíš my češi odkládáme spoustu věcí na maňááána.
ČR má dva oficiální názvy: Česká republika nebo Česko.
Pořád znova a znova slyším od cizinců, že jsem z Československa...
Rakousko nás zná jako Tschechei/Čechy a Morava/Böhmen, Tschechien/Česko, ale taky často ještě používaj Tschechoslowakei,... no a nedejbože si to tam někteří také zaměňují s Tschechenien...
Včera na kurzu catalá nám rozdali mapku celýho světa, naše malá republika tam neni ani vidět, ale aspoň nápis TXECOSLOVÁQUIA. Správně katalánsky jsme Txequia a nebo taky República Txeca, španělsky República Checa, ale každý to napíše, jak se mu to zrovna hodí :)
Že my, Češi, žijeme ve střední evropě, je věc jistá. Na západě nás ale skoro všichni automaticky spojují s Ruskem a věří, že píšeme azbukou. A když vás uvidí, jak píšete latinkou, neuniknete ani jejich shovívavému pohledu. Pro Rakousko jsme východní Evropa, kdežto oni sami už jsou západ, ale to je už spíše jen takový rakousko-uherský nešvar.
FAKTÁ FAKTÁ FAKTÁ
Napadlo mě sepsat následující FAKTA, jakožto takový seznam toho, co se o nás ve světě traduje, nebo vlastně přesněji spíš neví. Pro nás, domorodce z Čechistánu, jsou to samozřejmosti. Já chci ale dát odpověď lidem a cizincům, kteří budou gůglit za účelem získání nebo upřesnění informací. I když, budou-li shánět informace, pak určitě někde na wiki a ne tady. Proto a přesto píšu také v němčině a začínám i ve španělštině, protože se na těchto dvou jazykových územích dlouhodobě vyskytuji a tudíž pochopíte, že se potřebuji cvičit. Jinak připomínám, že vycházím z vlastních zkušeností, takže mimojiné slouží i pro zasmání. I když, zas tak vtipný to taky nejni.
Česká republika je v Evropské Unii a sice od 1. května 2004.
La República Checa es miembro de la Unión Europea desde el 1 de mayo de 2004.
Die Tschechische Republik ist wirklich EU-Mitglied seit dem 1. Mai 2004.
wikipedia hezky česky
Že v EU nejsme si myslel jeden pán v komisi, když se mnou letos v září dělal přijímací pohovor do kurzů sponzorovaných městem. Vadilo mu, že nemám pas, ale jen občanku. Na kterou cestuji po celé EU, což se jemu ale vůbec nelíbilo a asi mi nechtěl věřit. Na druhou stranu nutno dodat, že naše občanky jsou poněkud zaostalé. Ta moje byla vydána v prosinci 2009, to znamená, že pak by, jsme-li již pátým rokem po vstupu do EU a je povoleno v rámci EU cestovat pouze na OP, mělo být také někde na OP uvedeno, že jsme státem EU. To tu zjevně chybí, navíc např. trvalý pobyt nebo rodinný stav jsou uvedeny pouze v češtině.
Praha je hlavní město České republiky.
Prag ist tatsächlich die Hauptstadt von Tschechien und nicht von der Slowakei oder Ungarn, tja wie auch immer. ( In der Slowakei hama die Bratislava, in Ungarn ist es die Budapest, alles klar...)
Paradoxně právě toto si zejména Rakušané pletou. Teda spíš asi hádají, jestli se trefí. Aspoň teda ti mladší okolo třiceti a míň.
I díky tomu jsem přesvědčená, že ať už je naše školství jakkoliv špatné, máme my jako Češi, a teď počítám všechny lidi, i ty se základkou, lepší vědomosti (ne vzdělání) ze zeměpisu než Rakušané s vystudovanou vejškou. Amen.
Jen si vzpomeňte, jak sme se my na základce učili dokola státy Evropy a jejich hlavní města. A jděte se zeptat průměrného Čecha, jestli ví, které hlavní město má Norsko, Španělsko, Francie a nebo Rusko.
Španělé stále na vše odpovídají "mañana".
Jsem tu dva měsíce a zatím mi ještě nikdo neřek, že se něco nechá na maňana. Dokonce sem už oběhla pár úřadů a, i když trpělivostí se obrnit bylo fakt potřeba, tohle slovo zatím nikde nepadlo. Dokonce sem jednou já sama navrhla jednomu úředníkovi, když mi chyběla jedna kopie nějakýho dokumentu, že přinesu mañana, odpověděl, že ne, a šel to raději někam sám okopírovat. Takže... je to mýtus nebo pravda? Nebo že by něco mezi? K této otázce se vrátim eště pozdějc, třeba už pak budu vědět víc! :)
Apropó, čimdálvíc mam pocit, že to spíš my češi odkládáme spoustu věcí na maňááána.
ČR má dva oficiální názvy: Česká republika nebo Česko.
Pořád znova a znova slyším od cizinců, že jsem z Československa...
Rakousko nás zná jako Tschechei/Čechy a Morava/Böhmen, Tschechien/Česko, ale taky často ještě používaj Tschechoslowakei,... no a nedejbože si to tam někteří také zaměňují s Tschechenien...
Včera na kurzu catalá nám rozdali mapku celýho světa, naše malá republika tam neni ani vidět, ale aspoň nápis TXECOSLOVÁQUIA. Správně katalánsky jsme Txequia a nebo taky República Txeca, španělsky República Checa, ale každý to napíše, jak se mu to zrovna hodí :)
Že my, Češi, žijeme ve střední evropě, je věc jistá. Na západě nás ale skoro všichni automaticky spojují s Ruskem a věří, že píšeme azbukou. A když vás uvidí, jak píšete latinkou, neuniknete ani jejich shovívavému pohledu. Pro Rakousko jsme východní Evropa, kdežto oni sami už jsou západ, ale to je už spíše jen takový rakousko-uherský nešvar.
19. September 2010
17. September 2010
Pro lidi, kteří se o Rakousku chtějí dozvědět více a hledají konkrétní informace o dopravě, jazykových kurzech nebo o setkáních lidí, žijících ve Vídni, je bezesporu zajímavá stránka zaměřená na informace o Rakousku. Já sama tam občas přispěju nějakou tou odpovědí, ve stylu "když můžu, pomůžu" pod nickem la denü v sekci zeptejte se. Většinou nečekejte, že vám na dotaz někdo ihned odpoví. Za to se docela může vyplatit prolistovat historii dotazů. Některé jsou totiž kladeny velice často.
Něco se dá najít i tady austria.name ;)
Koho pak zajímá studium na vídeňské univerzitě, najde všechny informace pod Uni Wien, stránka také nabízí angličtinu pro neněmčináře.
Institut, na kterém jsem studovala já, patří pod Universität Wien a jmenuje se Zentrum für Translationswissenchaft. Výuka každoročně podléhá nemalým změnám a univerzita studium studentům dost komplikuje. Na druhou stranu vychází vstříc zaměstnaným a s dětmi, a lze jí tudíž přičíst k dobru, že si každý student sestavuje svůj studijní plán sám. K tomu je však zas nutné dodat, že fixní plán neexistuje, každý si musí ohlídat sám, co má absolvovat jako první, aby mohl postoupit dále, takže pro prvosemestrové to je zmatek na zmatek, a pokud to nevzdají v prvním semestru, pak je zaručeně odradí SPOT a podobné vymyšlené, a navíc zhola k ničemu, zkoušky. Budiž těm, co toto překonají, připomenuto, že se platí vysoké školné a každá promarněná zkouška znamená ještě víc práce a placení v budoucnu. Jediným pro studenty, užitečným, ale to je i zde příliš silné slovo, je Studienvertretung StRV, sestávající z několika studentů školy, neboli místo, kam se mohou obrátit se svým dotazem. Tady doporučuju zakoupit hned na začátku Studienleitfaden, aby se člověk ve studiu zorientoval. Za mě stával 2€.
Když v roce 2008 v předčasných volbách kancléř Faymann slíbil, že zruší v prvních třech letech poplatky za studia a k tomu ještě přidá dva tolerantsemestry, a pak vyhrál a co slíbil, to dodržel, radovala sem se jako malá. V platnost to vešlo sice až od letního semestru 2009, ale ještě jsem si mohla plně vychutnat ty moje další tři semestry bez poplatků za studium.
Něco se dá najít i tady austria.name ;)
Koho pak zajímá studium na vídeňské univerzitě, najde všechny informace pod Uni Wien, stránka také nabízí angličtinu pro neněmčináře.
Institut, na kterém jsem studovala já, patří pod Universität Wien a jmenuje se Zentrum für Translationswissenchaft. Výuka každoročně podléhá nemalým změnám a univerzita studium studentům dost komplikuje. Na druhou stranu vychází vstříc zaměstnaným a s dětmi, a lze jí tudíž přičíst k dobru, že si každý student sestavuje svůj studijní plán sám. K tomu je však zas nutné dodat, že fixní plán neexistuje, každý si musí ohlídat sám, co má absolvovat jako první, aby mohl postoupit dále, takže pro prvosemestrové to je zmatek na zmatek, a pokud to nevzdají v prvním semestru, pak je zaručeně odradí SPOT a podobné vymyšlené, a navíc zhola k ničemu, zkoušky. Budiž těm, co toto překonají, připomenuto, že se platí vysoké školné a každá promarněná zkouška znamená ještě víc práce a placení v budoucnu. Jediným pro studenty, užitečným, ale to je i zde příliš silné slovo, je Studienvertretung StRV, sestávající z několika studentů školy, neboli místo, kam se mohou obrátit se svým dotazem. Tady doporučuju zakoupit hned na začátku Studienleitfaden, aby se člověk ve studiu zorientoval. Za mě stával 2€.
Když v roce 2008 v předčasných volbách kancléř Faymann slíbil, že zruší v prvních třech letech poplatky za studia a k tomu ještě přidá dva tolerantsemestry, a pak vyhrál a co slíbil, to dodržel, radovala sem se jako malá. V platnost to vešlo sice až od letního semestru 2009, ale ještě jsem si mohla plně vychutnat ty moje další tři semestry bez poplatků za studium.
Tvorba webu
Pro začátek, protože tvorba stránek jako taková mě momentálně zaměstnává nejvíc, vkládám několik důležitých odkazů týkajících se tvorby webových stránek a práce s html. Věřím, že následující odkazy ocení i někdo další. Vkládání dalších odkazů ohledně tvorby webu přes komentáře se vůbec nebraňte.
http://www.jakpsatweb.cz/
kódy barev
http://www.html-world.de/program/html_c2.php
ještě pár kódů...
http://www.rewth.com/
a asi zatím nejobsáhlejší objev na netu pro absolutní neznalce html ;)
http://books.google.at/books?id=Q0o5kdLLYWoC&pg=PT28&lpg=PT28&dq=internetove+barvy+znacky&source=bl&ots=hmgFNsvQMR&sig=Xim4VLCjY5zYL9kp7YkWbcWcwm0&hl=de&ei=-LNuSvHVMISgmAOf3f22Bw&sa=X&oi=book_result&ct=result&resnum=2#v=onepage&q&f=false
http://www.jakpsatweb.cz/
kódy barev
http://www.html-world.de/program/html_c2.php
ještě pár kódů...
http://www.rewth.com/
a asi zatím nejobsáhlejší objev na netu pro absolutní neznalce html ;)
http://books.google.at/books?id=Q0o5kdLLYWoC&pg=PT28&lpg=PT28&dq=internetove+barvy+znacky&source=bl&ots=hmgFNsvQMR&sig=Xim4VLCjY5zYL9kp7YkWbcWcwm0&hl=de&ei=-LNuSvHVMISgmAOf3f22Bw&sa=X&oi=book_result&ct=result&resnum=2#v=onepage&q&f=false
Abonnieren
Posts (Atom)
Translate
